Jak se nezbláznit z nepořádku po dětech aneb 8 tipů na hravý úklid

Já osobně moc úklid nemusím. Nikdy jsem se nepovažovala za nějak zvlášť pořádného člověka a trochu bordýlek mi nevadí. Ale všeho s mírou, co si budem povídat, když je byt uklizený, žije se mi v něm daleko příjemněji. Jenže to mě nikdo nepřipravil na život s dětmi. Ty to umí roztočit hodně rychle.

Dřív jsem měla tendenci chodit za dětmi a uklízet vše, co od nich odpadlo. Nebo alespoň na konci dne, když usnuly, celý byt dát zpět do pořádku, abych nemusela chodit potmě ve slalomu mezi hračkami. Když byly děti malinké, bylo to pro mě jednodušší řešení, nemusela jsem je přemlouvat k uklízení, musela jsem vždycky přemluvit akorát sama sebe.

Ale čím jsou děti větší, tím víc se řídím českým příslovím, které praví: Co sis uvařil, to si taky sněz, volně přebásněno:

Co sis vykramařil, to si taky ukliď!

Rozhážeš-li celou krabici s legem, poté zase lego vrať zpět.

Vyhážeš-li oblečení ze všech šuplíků, poskládej je zase zpět.

Vyleješ-li na zem vodu, vezmeš hadr a utřeš ji.

Jenže skutek utek…

“Mami, mě to nebaví” nebo “Já si chci radši hrát”, to slyším nejčastěji.

A když stojím nad haldou nakupených krámů a dcera na mě kulí očka se slovy: “Mami, tohle nemůžeš uklidit, to je moje loď a zrovna mi šlapeš do moře”, často mi docházejí argumenty.

To naprosto chápu, mě úklid taky nebaví, radši bych si celý den hrála, ale uklízet se musí. Jak to ale zařídit, aby to děti bavilo? Jednoduše: udělat z úklidu hru. Nápady na jednoduché hry najdete na konci článku.

Děti potřebují průvodce

Mám děti ve věku, kdy ještě potřebují k úklidu asistenta. Někdo, kdo jim celou dobu stojí za zády a radí, jak postupovat, kam která věc patří a co je ještě potřeba udělat. Ale aby se úklid neproměnil v neustálé napomínání, průvodce by měl zároveň sám aktivně uklízet, lépe řečeno, hrát si při uklízení s dětmi, vcítit se do jejich světa. Lze to udělat různými způsoby, můžete se nechat inspirovat mými tipy a pak s nimi volně naložit dle vaší fantazie a vymýšlet další hry.

Spolupracujte a střídejte si role

“Podívej, jednu kostku uklidíš ty, druhou já, další ty a tu další zase já, na střídačku jo?”

Pokud bych děti nechala při úklidu samotné, výsledku bychom se nikdy nedobrali. Takže jsme opravdu jako na jedné lodi, vzájemně se pobízíme a vymýšlíme u toho úkoly a zábavné hry. Důležité je, že zůstaneme otevřeni nápadům dětí, inspirace často přijde z jejich strany a potom mají do spolupráce chuť dvojnásobně.

Úklid jako tvůrčí proces

Níže popisuju pár tipů, které nám doma zaručeně fungují. Během velkého úklidu činnosti střídáme, děti jsou přelétavé a to, co je bavilo před minutou už může být brzy hudbou minulosti. A když je řeč o té hudbě, většina mých her je samozřejmě založena na sluchovém vnímání.

Tak nastražte uši ^^ a hurá do úklidu!

8 TIPŮ NA HRAVÝ ÚKLID:

  • Uklízejte s hudbou – S dětmi jsme si sestavili playlist oblíbených našlápnutých písniček (jsou mezi nimi převážně znělky z pohádek), který trvá 15 minut. Úkol zní: z bytu zmizí všechny hračky do dětského pokoje dřív, než skončí hudba. Děti znají pořadí písniček a ke konci kmitají jak mravenci. Odměnou je totiž pohádka v uklizeném bytě

  • Natočte to  Máte v mobilu video s funkcí časosběr? Pak postavte mobil na dobré místo, odkud je celý pokoj dobře vidět. Spusťte natáčení a dejte dětem opět úkol: hračky zmizí tak rychle, jak jen to jde. Když se to podaří, zasmějete se společně nad výsledkem a děti uvidí na videu v pár vteřinách ten obrovský rozdíl, jak pokoj vypadal před a po úklidu.

Dneska nás čeká ÚKLID!A zítra taky. Pozítří zas……vlastně každý den🙀S dětmi to snad ani jinak nejde (jestli někdo máte návod na to, jak lze mít s dětmi uklizeno bez úklidu, sem s ním🙏🏻).Nechci uklízet za děti, když většinu věcí rozbordelily ony. Takže mi musejí pomáhat👧🏼👼🏻Snažíme se tu každodenní rutinu trochu ZPESTŘOVAT. Jak jinak než s nastraženýma ušima a zapojením hravé tvořivosti👂🏻👁👁👂🏻Dneska se o tom chystám napsat nový článek, tak držte palce, ať děti během dne moc nekramaří, abych si tu veškerou tvořivost nevyplýtvala na úklidu…

Zveřejnil(a) Nastraž uši dne Sobota 23. února 2019
  • Zapojte sluch – Máte v pokoji rozházené lego a děti se nechtějí od skládání odtrhnout? Určitě je zaujme zvuk, který kostky při vhazování zpět do krabice vydávají. Můj úkol obvykle zní: zkus kostky uklidit tak, aby dělaly co největší/nejmenší rámus. Když si děti osvojí rozdíl mezi hlasitým a potichým ukládáním kostek, můžete střídat po kostce či více styl uložení: hlasité, potiché, rychlé, pomalé. Nebo 5 kostek najednou, to je teprve rachot. Když potřebujete uklidit opravdu rychle, položte vedle krabice ručník a vyskládejte kostky na něj. Děti budou natěšeny na závěrečný rámus.

  • Hádej co zmizelo – Tuhle hru znám z tábora, kde se na stůl vyskládalo deset věcí, hádač se otočil a když se podíval zpět, měl uhodnout, která z těch věcí mezitím zmizela. Podobnou hru lze hrát i při úklidu. Prohlédněte si pokoj a jmenujte, které všechny hračky jsou po pokoji rozházené. Děti si na tom výborně trénují paměť a navíc při jmenování věcí si uvědomí, že těch hraček je opravdu hodně. Pak se dohodnete, kdo půjde za dveře a kdo pár věcí uklidí.

  • Jak to zní – Touhle hrou se nedá uklidit celý byt, na to je příliš zajímavá a úklid by se mohl hodně protáhnout. Spíš ho doporučuji jako krátké zpestření, když motivace upadá. Vyzvěte děti, ať bedlivě poslouchají, jak zní ta věc, kterou právě drží v ruce. Nechte je volně experimentovat. Pokud drží v ruce papír, ať ho pomačkají, přejedou po něm dlaní, poťukávají na něj prstíky. Hra vyžaduje vysokou míru koncentrace a okolní ticho, takže se hodí ke zklidnění. A má nekonečné možnosti, protože každý předmět nějak zní.

  • Pojmenovávání – Pokud máte ještě malinké děti a chcete, aby se do úklidu zapojovaly, využijte to jako chodící obrázkovou knihu. Dítě drží v ruce třeba botu. Pojmenujte ji, řekněte, co to je, jakou má barvu, z jakého materiálu je vyrobena, co se s ní dělá a kam patří. Buďte co nejkonkrétnější a nebojte se používat složitější slova, mluvte v celých větách. Děti se nezdají, nasávají vše jako houba a čím více slov od vás uslyší, tím více jich budou mít ve svém pasivním slovníku. A když později začne mluvit, zjistíte s údivem, co všechno už zná.

  • Nedívej se, poslouchej za dveřmi – Moje dcera mi ráda připravuje překvapení. Dokáže se třeba oblíknout jako blesk když se nedívám a jdu za dveře. Pak vítězoslavně vyjde z pokoje s fanfárovým “Tadáá!” a má radost, že to zvládla celé sama. To samé krásně funguje s úklidem. Na zemi jsou rozházené panenky a oblečky. Moje napomínání “tak už je prosímtě ukliď” ji doslova prudí. Tak radši zadám úkol: “Tady máš rozházených sedm panenek, každá si může před uložením do krabice něco zazpívat a pak půjde spát. Já mezitím půjdu pryč a ty to zvládneš sama.” Většinou bývám překvapena, jak rychle to najednou jde.

  • Hra na uklízeče/popeláře/Popelku (doplň si sám) – Předškolní děti milují hru, kdy mají nějakou roli nebo jsou v převleku za někoho jiného. Ve školce si hrají na maminku a tatínka, doma si často prohazujeme vzájemně role všech členů rodiny. Při úklidu se můžeme proměnit v úklidovou četu. Vžijte se opravdu do své role a užijte si hru na uklízeče, třídiče odpadu, nosiče nebo knihovníka.

Líbil se vám článek a chtěli byste více inspirace? Přidejte se k FB skupině Učíme se všemi smysly nebo se staňte fanoušky fanpage Nastraž uši. Budu se na vás těšit.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *